Třešťské divadelní jaro 2025

Odborná porota ve složení Alena Zemančíková, Jiří Juráš a Ladislav Valeš (po dobu vyšetření v jihlavské nemocnici byl vystřídán Vladimírem Mátlem, který  v porotě po návratu kolegy už zůstal jako čtvrtý člen),  udělila vedle nominací a doporučení řadu individuálních cen a čestných uznání. Příjemným překvapením byla pestrost přístupů k divadlu:  tradiční  situační komedie sice už poněkud zvětraly,  ale překvapil a oslovil pokus o propojení divadla a rituálu s ekologickým poselstvím, zaujalo několik autorských inscenací, s vtipem reagujících  na  problémy současnosti, suverénním kumštem přispěly inscenace s živou hudbou a zpěvem, viděli jsme divadlo pro děti i s dětmi, samozřejmé zapojení seniorů do divadelních spolků a  dokonce i  literární drama nebo adaptace rozhlasové hry pro jeviště. Jistým zklamáním je neutuchající tendence inscenovat komerční texty bídné úrovně, tím hůř, když se tak děje v inscenacích pro děti nebo dokonce s dětmi na jevišti. Zcela odstrašujícím příkladem bylo nesoutěžní uvedení hry Františka Ringo Čecha Dívčí válka souborem Třeštíci. S žáky základní školy komedii nazkoušeli jejich pedagogové se všemi sexistickými nekorektnostmi a stereotypy, převzatými z videa profesionálního nastudování. Do posledního místa zaplněnému sálu rodičů, sousedů a příbuzných účinkujících dětí a nadšenému potlesku se těžko odborně vzdoruje, podobně jako  argumentaci oblibou filmů Zdeňka Trošky při setkání s porotou z úst pedagoga. Snad se odborné argumenty a volání po estetických nárocích při setkání s porotou dotkly alespoň některých žáků. Úroveň vkusu jejich pedagogů i jejich argumentace je však problém, který nás porotce trápil až do konce přehlídky. I na  velmi nedokonalých  inscenacích  s výpadky a zjevnými záskoky (Rytíř A la carte Veliký z Havlíčkova Brodu a Naši furianti z Humpolce) si člověk najde něco poctivého, ale z obratně a s velkou pílí secvičeného dramatického škváru  trčí hlavně vulgarita a naprostá nevhodnost pro školní inscenaci.

Autorské divadlo na různý způsob

Soubor VOŽIVOT z Mladé Vožice uvedl hru Kateřiny Pokorné Přelet nad kuřecím řízkem, v níž odvážně zdvihl téma, které v čím dál větší naléhavosti prostupuje současnou společností: totiž téma nadváhy, estetické normy pro lidské tělo a  ze sféry komerce diktované spotřeby. K odvaze souboru patří především to, že v inscenaci vydávají na milost i nemilost publika svá vlastní těla. Divadelní spolek z Mladé Vožice sehrál úvodní představení celé přehlídky opravdu „ jako vo život“ a získal si srdce publika právě tím, že o  divácký úspěch neusiloval prvoplánovými „fóry“, ale poctivým jevištním sdělením.  Doporučení na Krakonošův divadelní podzim.   

Inscenace To dáme  divadla Kapota z Tábora  nahlíží prostřednictvím textu Martina Jurajdy do zákulisí politické strany, pracující ke svému úspěchu s pomocí dvojníků. Dokázali se vyhnout pokleslé politické satiře i poukazování na konkrétní stranu, prostě předvedli, podle pointy inscenace, „politické porno“ v barvách trikolóry.

Originálním a sympatickým, byť divadelně  nepoučeným příspěvkem v programu byla Zvuková báseň o Zemi souboru ZeMěTep z Třebíče. Účinkující, které spojuje společné bubnování a výroba dřevěných nástrojů, publikum krátce provedli osudem Země od stvoření přes první lidi, příchod civilizace, zamoření planety až k možnému východisku z katastrofy. Celé to rámuje postava Tuláka, který v odpadcích najde knihu, jejíž každá řádka se okamžitě uskuteční – docela dobrý impuls pro divadelní rozehrání. Inscenace měla povahu rituálu, Tuláka  hrál sám autor Luboš Mansfeld, celek kromě bubnování působil neobratně, ale oslovoval tématem, souzvukem nástrojů a kolektivní energií.

Jak se co (ne) dělá

Inscenace Jak se dělá divadlo divadla DUHA z Polné byla vytvořena sice poněkud staromódními výrazovými prostředky, bez komentáře nad tím, zda se tak, jak popsal Karel Čapek ve svých humoristických fejetonech, divadlo opravdu dělá, ale inscenaci  pozvedala živá jazzová kapela, která hrála a zpívala písničky Osvobozeného divadla. Když se podařilo propojit muziku s postavami činohry, inscenace se okamžitě dostala do vyšších  parametrů.

Dvakrát se objevila inscenace komedie Marca Camolettiho Na správné adrese, jednou v provedení Ochotnického souboru Forbína z Jistebnice, podruhé od Divadelního souboru Jiřího Voskovce ze Sázavy. Humor Camolettiho situační komedie, založené na nedorozumění,  je vyčichlý v mnohém ohledu, především však využitím fenoménu zkratek v novinových inzerátech, které vedou postavy k nepochopení situace, v níž se ocitly. Je s podivem, že ani mladším členům souborů, kteří přece takové inzeráty nemůžou pamatovat, nevadí, že hrají  nesmysl. V inscenaci  původně (snad) vtipné hry  záměn a nedorozumění nezbývá než tlačit na dvojsmysly a košilaté repliky, publikum se chová, jako by to bylo zábavné, a porotce si zoufá.

Dramaturgická překvapení

Překvapení způsobil domácí soubor Jana Lišky při TS Sokol Třešť. Dopoledne nešikovně sehráli pohádku Evy Schwarzové Tajemství obrazu, jejíž text nepodrobili dramaturgické rozvaze  a vytvořili tak inscenaci, z níž vyčnívají všechny herecké i textové nedostatky. A pak jako kouzlem tentýž večer sehráli diptych dvou rozhlasových her, Velké vteřiny Daniely Fischerové a Bouřky Marie Novákové, kde si docela dobře poradili s přenosem her na divadelní jeviště, s obsazením, s magickými momenty. Zejména Bouřka, válečná odyssea malého Franty, který v náhlém hnutí mysli naskočí do vlaku, jedoucího na frontu, a při návratu zažívá nebezpečí i dobrodružství, vzbudila u publika empatii a uznání pro jevištní proměny  i  herce, kteří  jako by byli jiní lidé než ti z dopolední pohádky. Velká vteřina zase představovala optimálně vybraný text pro hlavní protagonistku (Anna Fencíková), jejíž věk i životní a divadelní zkušenost podpořily přesvědčivost výpovědi.

Monika Nováková a  Bety Minářů, tvořící divadlo  MonAmour, Mnich, pravidelně přivážejí  monodrama. Tentokrát to bylo Přeplněné prázdno o dívce, která se celý život potýká s drobnými dysfunkcemi (rozbíhají se jí písmena, ale rozumí si s čísly), chorobnou uzavřeností, nutkavou potřebou sběratelství a lehkou sociální fobií.  Herečka Monika Nováková  vládne jevištním charismatem, její ztvárnění životních trablů hrdinky je přesvědčivé a přes nepřesnosti v herectví a nedomyšlenosti ve scénáři a režii (které lze snadno napravit) kontaktní s publikem.  Doporučení na Krakonošův divadelní podzim.  

Tři vrcholy

Třešťské divadelní jaro našlo svůj vrchol ve třech inscenacích. Sen Přemysla Ruta  Divadla Stodola Sivice oslovil souhrou všech inscenačních složek, dramaturgicko-režijním plánem, herectvím, funkční scénografií, koncentrací, s jakou soubor pochopil autorovu poetiku, jeho literární styl s vršením synonym (z nichž někdy vyletí výraz, který se mezi ně nehodí), děj, v němž se situace, které jsme už jednou viděli, opakují v jiné verzi, logiku jednání,  někdy protichůdnou běžné logice příčin a následků. Herečky a herci dali do služeb textu veškeré své rétorické schopnosti, naučili se přesně sáhodlouhé repliky a vystihli je  i střídmou, ale přesnou akcí. Sen Přemysla Ruta je intelektuální hříčka, která si poněkud utahuje z moderních psychologických teorií a  z obrozenských „rodných světniček“ a falešné maloměstské idyly a jejího jazyka. Byla napsána v roce 1992, kdy v podstatě  zapadla v tématech celospolečenské  transformace. Obsahem nezestárla, především ale našla v souboru STODOLA svého citlivého interpreta. Doporučení na Divadelní Piknik Most.

Sherlock Holmes – Skandál v Čechách souboru NaKop Tyjátr z Jihlavy pojednal dvě povídky Arthura Conana Doyla v duchu výpravné revue. Režisér, scénárista  a výtvarník Petr  Kopl příběh zpracoval už ve svém autorském a knižně vydaném komiksu, troufnu si ale tvrdit, že inscenace komiks esteticky i ideově převyšuje. Přivádí totiž na scénu královnu Victorii a přes její postavu (a postavu imperiálně arogantního majordoma) si jemně pohrává s předsudky vůči ženám, rasám  a sociálním skupinám, s viktoriánským dědictvím, které s sebou táhneme dodnes. Dočkáme se brilantního párového tance i souboje s gepardem, scény dodržují logiku detektivního příběhu, představitelé Holmese a dr. Watsona drží vysoko nastavenou laťku a výsledkem je představení, které uspokojí jak prostého diváka komedií, tak i náročnějšího, který ocení ironii i sebeironii herců. Triky a jevištní kouzla ocení všichni. Nominace na Divadelní Piknik Most.

Spolek divadelních ochotníků Deštná přivezl náhradou za  Ořechovské  divadlo muzikál Sugar aneb Někdo to rád horké. Nikoli amatérskou nápodobu, ale přesně na míru souboru ušitou  adaptaci slavného filmu s živou kapelou a mimořádnými hereckými výkony představitelů Joa/Josefíny a Jerryho/Dafne. Je to chytrá inscenace s osobitou a významotvornou hudební dramaturgií, v pečlivé, muzikál dílem v respektující a dílem  parodující výpravě, s fungující souhrou herců velkých i malých rolí. Celek  imponuje chytrým a nezávislým zacházením s filmovou předlohou a tím, jak spojuje ke společnému jevištnímu dílu všechny generace spolku. Je to sousedské divadlo ve smyslu společného díla celé obce, současně je to divadlo, které na sebe klade umělecké nároky ve všech složkách. A nutno říci, že účinkuje nejen doprovodná hudební skupina, ale se svými nástroji i jednotnými šatečky  dámský orchestr Melody Ladies a jejich zpěvačka Sugar, vše naživo a v úpravě, kterou herci zvládnou. Nominace na Krakonošův divadelní podzim.

Společná setkání a jejich smysl

V Třešti je zvykem, že se setkání s porotou účastní i diváci a divadelníci konkurenčních souborů, pokud se tedy můžou zdržet. Atmosféra je přátelská, nikdo nemá důvod se cítit dotčen či nepochopen, a pokud účinkující zajímá alespoň krátký hodnotící seminář o tom, co v jejich inscenaci funguje, co ne a proč, mají takové rozbory smysl bez ohledu na samotnou kvalitu nebo postup inscenace na národní přehlídku. Na příjemné atmosféře má zásluhu pořadatel, většinou plně obsazené hlediště svědčí o zájmu obyvatel Třeště a regionu  o divadlo. Malé nároky na jeho kvalitu, projevující se v divácké anketě, už tak dobrou zprávou nejsou.

Výsledky

Jednotlivé ceny:

Tereze Žaludové, Pavle Marii Šedivé a Vlastě Chrenkové za herectví v inscenaci Přelet nad kuřecím řízkem divadlaVOŽIVOT z Mladé Vožice

Divadlu DUHA z Polné za hudbu k inscenaci Jak se dělá divadlo

Janu Říhovi z divadla Stodola Sivice za dramaturgicko-režijní koncepci inscenace hry Přemysla Ruta Sen

Monice Novákové za hereckou práci v inscenaci Přeplněné prázdno divadla MonAmour, Mnich

Petru Koplovi za scénografii , scénář a režii inscenace Sherlock Holmes – Skandál v Čechách, divadelní spolek NaKop Tyjátr, Jihlava

Martinu Kacafírkovi za roli Dr. Watsona  v inscenaci Sherlock Holmes – Skandál v Čechách, divadelní spolek NaKop Tyjátr, Jihlava

Pavlu Štěpánovi za roli Sherlocka Holmese  v inscenaci Sherlock Holmes – Skandál v Čechách, divadelní spolek NaKop Tyjátr, Jihlava

Anně Fencíkové za herecký výkon v inscenaci hry Daniely Fischerové Velká vteřina, DS Jana Lišky při TJ Sokol Třešť

Vítězslavu Procházkovi za roli Franty v inscenaci hry Marie Novákové Bouřka, , DS Jana Lišky při TJ Sokol Třešť

Jirkovi Fenclovi za roli Joa/Josefíny v inscenaci Sugar aneb Někdo to rád horké Spolku divadelních ochotníků Deštná

Vojtovi Voráčkovi za za roli Jerryho/Dafne v inscenaci Sugar aneb Někdo to rád horké Spolku divadelních ochotníků Deštná

Dáše Tupé za roli Sugar  v inscenaci Sugar aneb Někdo to rád horké Spolku divadelních ochotníků Deštná

Členkám Orchestru Melody Ladies v inscenaci Sugar aneb Někdo to rád horké Spolku divadelních ochotníků Deštná

Jozefu Juskovi za komplexní divadelní tvar inscenaceSugar aneb Někdo to rád horké Spolku divadelních ochotníků Deštná

Doporučení do programu Národní přehlídky venkovského divadla Krakonošův divadelní podzim 2025:

Přelet nad kuřecím řízkem Souboru VOŽIVOT z Mladé Vožice a Přeplněné prázdno soutobu MonAmour Mnich.

Nominace do programu Krakonošova divadelního podzimu 2025: Sugar aneb Někdo to rád horké Splku divadelních ochotníků Deštná.

Doporučení do programu Divadelního Pikniku Most: Sen Divadla Stodola Sivice.

Nominace do programu Divadelního Pikniku Most: Sherlock Holmes – Skandál v Čechách souboru NaKop Tyjátr z Jihlavy.

.